1 2 3 4 5 Další stránka
V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí: „Paní Čermáková, znáte mne?“
„Ale ano, samozřejmě.
Znám vás od plenek.
A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním.
Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.“
Právník vytřeštil oči.
Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: „Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?“
„Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.“
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni.
Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: „Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!“
Američan volá Rusovi:
A: Hi, viděl jsem v televizi, že tam máte strašnou zimu, jste ok?
R: Tady je to v pohodě, žádná velká zima…
A: Ale říkali, že tam máte -40 stupňů Celsia!!!
R: To ani ne, spíš tak -10, na zimu normální.
A: Fakt? Ale já viděl v televizi úplně zmrzlé stromy, silnice pokryté ledem.
R: Jo ty myslíš venku!
Děvče hovoří otci: „Tati, jeden chlapec ve škole mi povídal něco, čemu jsem moc nerozuměla…Říkal, že mám pěkné čelní sklo, krásný kufr, super karosérii a moje nárazníky jsou bezchybné.“
Otec na to: „Pověz mu, že jsi ještě v záruce a když se opováží zvednout kapotu, aby zkontroloval hladinu oleje, tak mu urvu výfuk!“
Do firmy nastoupí nový šéf.
Je o něm známo, že je to tvrďák.
Poprvé prochází kancelářemi a vidí muže, který nic nedělá, opírá se o zeď a jen kouká.
Říká si, že ukáže názorně všem ostatním, jak naloží s takovými, který se flákají.
Jde k onomu muži a nahlas se důrazně ptá: „Jaký máš plat?“
Muž na to, trochu překvapeně: „30.000 Kč měsíčně, proč?“
Šéf vytáhne peněženku, podá mu 15.000 Kč a zařve: „Tady máš dvoutýdenní plat a teď vypadni a už se tady neukazuj!“
Muž vezme peníze a odejde.
Šéf má dobrý pocit, že všem ukázal, jak v žádném případě nestrpí lenochy a přitom se ptá:
„Může mi někdo říct, co tu vlastně dělalo tohle líný hovado?“
A jeden zaměstnanec mu s klidem odpoví: „Dovezlo nám pizzu…“
Chlapík se topí ve Vltavě, křičí o pomoc, ale policajti si ho nevšímají.
Už si neví rady tak zakřičí: „Prezident je kokot!“
Jak to policajti uslyší, skočí za ním a vytáhnou ho ven.
Policajt: „Teď půjdete s námi za urážku prezidenta republiky.
Chlapík: „Ale já jsem myslel toho amerického!“
Policajt: „Nás neoklamete, my velmi dobře víme, který prezident je kokot.“
Majitel velkoobchodu přijme nového zaměstnance a další den za ním přijde a ptá se ho:
„Kolik jste měl včera zákazníků?“, zaměstnanec odpoví: „Jednoho“
„Cože? Pouze jednoho? Naši prodejci mají za den nejméně osm. Kolik jste měl tržbu?“
„195 000,-“
„Tolik? Co jste mu prodal?“
„No nejdřív jsem mu prodal střední háčky na ryby a pak i malé a velké. Neměl pruty, takže jsem mu prodal střední, malé a velké pruty. Pak se ho ptám kam půjde rybařit a on že na sever. Tak mu povídám, že na severu je docela chladno, takže jsem mu prodal nějaký oteplováky a pořádnou bundu. Pak jsem mu poradil, že u břehu moc neberou, tak by měl zajet víc od břehu. Takže si koupil člun a když jsme ho chtěli naložit na auto, tak jsme zjistili, že to auto má moc malý, takže jsem mu prodal ještě vlek.“
„A to si všechno koupil kvůli rybaření?“
„Noo, tak nejdřív si přijel pro vložky pro ženu, tak jsem mu řekl, že by mohl zajet aspoň na ryby.“
Rybář chytí zlatou rybku. Rybka povídá: „Zadrž, když mě pustíš, splním Ti tři přání.“
Rybář se zamyslí a povídá: „Tak dobře. Chtěl bych mít nádhernou krasavici a tolik peněz, abych měl do smrti všechno, na co si vzpomenu.“
A najednou vedle něj stojí krasavice, radost pohledět a tolik peněz, až oči přecházejí.
Rybka povídá: „A co Tvé třetí přání?“
Rybář na to: „Vzdyť já už všechno mám, nic nepotřebuju … víš ty co? Mám na Slovensku kamaráda, věčně s něčím nespokojeného, splň mu to, co ráno vysloví jako první, když vstane z postele.“
Rybka souhlasí.
Druhý den ráno vstane slovenský kamarád, vyleze před chalupu, protáhne se, promne oči a povídá: „Jááááááááj, sto kokotou do riti a hrdzavá kotva do chrbta…!“
V letadle z Irska se octli vedle sebe mladá žena a kněz.
Po nějaké chvíli se žena odvážila kněze oslovit:“Otče, mohu Vás poprosit o laskavost ?
„Ale jistě, dcero. Co pro Vás mohu udělat ?“
„No víte, koupila jsem mamince k narozeninám drahý vysoušeč vlasů, prostě fén. Je ještě v krabici, nevybalený. Ale beznadějně přesahuje limit osvobozený od cla. Takže oni mi jej určitě seberou. Mohl byste ho pronést prohlídkou? Třeba pod svým šatem?“
„Ach, dcero rád Vám pomohu. Ale varuji Vás – nebudu lhát!“
“ Ale s Vaší poctivou tváří otče, nikdo se Vás na nic ani nezeptá! „Ujednáno.
Po přistání došli k pultu, kněz před ženou. A už zaznělo: „Otče, máte něco k proclení?“
„Od temene své hlavy až po pás nic…
To je ale divná odpověď, řekl si celník – tak se zeptá znovu : „A co máte k proclení od pasu na podlahu?“
Nu, úžasný přístroj, určený k tomu, aby dělal radost ženám, zatím však nepoužitý!“
„Kristepane! Běžte, otče … Další!“
Chlápek přišel do Lidlu a chtěl dvě plechovky krmení pro psa.
„Máte psa, pane?“ ptá se prodavač.
„Jasně, že mám!“
„Promiňte, pane, ale podle nového nařízení EU budete muset dokázat, že máte psa, než vám prodám psí žrádlo.“
Chlápek s frustrovaným výrazem ve tváři zmizel, o půl hodiny později se objevil znovu a na vodítku táhl svého psa:
„Tady je!“
„Děkuji mnohokrát, tady máte ty dvě plechovky.“
O pár dní později přijde chlápek znovu a chce dvě plechovky krmení pro kočky.
„A máte kočku, pane?“
„Jasně, že mám!“
„Promiňte, ale podle nového nařízení EU mi ji musíte ukázat než, vám pro ni prodám krmení.“
Chlápek vyběhne z krámu, za chvíli je zpátky a před prodavačem za ocas zvedne kočku.
„Děkuji vám, pane, zde je vaše krmení.“
Další den se chlápek opět objeví v krámě a postaví před prodavače krabici od bot s malou dírou ve víku.
Prodavač se ptá: „Dobrý den, co pro vás mohu udělat?!“
„Strčte prst do té díry.“
Tak prodavač opatrně strčil prst dírou do krabice.
„Teď ho vyndejte a řekněte mi, jako co to vypadá!“
Prodavač vytáhl prst a znechuceně si jej prohlédl: „Uf, vypadá to jako hovno…“
„Taky že je! A vzal bych si dvě roličky toaletního papíru.“
Celník otevře dveře vagonového kupé:
„Nějaké cigarety, lihoviny, zbraně, střelivo, drogy?“
Rozespalý cestující zamumlá: „Děkuji, nechci, mám toho plné kufry.“